Obec Voleč

Vítejte na neoficiálních stránkách obce Voleč.

voleč

První záznam o obci Voleč je z roku 1398. Majitelé se střídali až do r. 1560, kdy obec Voleč se 16 usedlostmi převzala Komora království českého. Od této doby známe majitele usedlostí i jejich povinnosti. Po 30ti leté válce přicházejí do zničené vsi noví obyvatelé, jejich potomci zde žijí dosud. Rozkvět nastal kolem 19. a začátkem 20. stol. (škola, kampelička, obchody, řemesla, různé spolky – divadlo, hasiči). Po vzniku JZD dojíždějí lidé za prací do měst a děti do škol. V současnosti se v obci Voleč rozvíjí podnikání, výstavba i vybavenost obce.

Znak Volče

znak voleč

Na zlatém štítě je černá volská hlava se stříbrnými rohy a nad ní tři modré květy lnu. Znak symbolizuje název obce, květy část vsi, zvanou „Třídeň“, kde se zpracovával len. Znak vznikl z návrhu kronikářky – vybrán byl pracovníky VČM, odsouhlasen obyvateli Volče a zpracován výtvarníkem J. Vašicou. Po schválení heraldickou komisí byl 20. 6. 2000 slavnostně předán předsedou Poslanecké sněmovny PČR starostce obce.

Pamětihodnosti

Boží muka z r. 1859

Boží muka z r. 1859 se zvoničkou v centru obce, Daškův křížek z r. 1897

Příroda

Moudivlacek

V průběhu staletí se příroda kolem Volče velmi měnila. Dnes rozvlněný členitý terén střídají pole, listnaté, smíšené a jehličnaté lesy, louky a rybníky. Krajina umožňuje výskyt rozmanité fauny i flóry. Jsou zde druhy vzácné i chráněné – např. vemeník, medovník, otakárci, roháči, batolec, čáp, černá labuť, modivláček, křivka aj.

Stará řemesla: Rolník, kovář, truhlář, hajný, krčmář, včelař. Truhlářství provozuje od minulého století rod Horynů. Kovárna u čp. 16 – J. Líhař (od r. 1914) a hospoda U Rozínků.

Zajímavosti: Poničená naleziště „střepů“ na Vrších a U babky, dosud neprobádané porostlé valy Hradu u Žáravic. Zachované a používané pomístní názvy známé už z 16. stol.: Sadová, Chmelník, Cikán, Řídel, Lipec, Jelínek aj.

Masopust ve Volči: Masopustní maškarní průvod má ve Volči dlouholetou tradici. V průvodu bývala bába s nůší, kozel, kobyla, žid, cikán aj. Chodilo se po staveních, kde se vybíraly peníze a vejce. Kdo nechtěl dát vejce dobrovolně, tomu je vzali rovnou z kurníku, dokonce i maso z komory. Vybrané peníze se dávaly hudebníkům. Večer se pak tančilo. Dnes jde v čele průvodu ceremoniář s holí a šerpou a žádá starostku obce o povolení vstupu masek do vesnice. Za ním jde písař, pak protagonisté hlavních masek, kapela a nakonec ostatní masky. Každý rok se schází masky na jiné téma. Čelo průvodu už patřilo maskám z filmu Slunce, seno, .. (včetně postele na kolečkách), jiný rok byl průvod zaměřen na ruskou pohádku Mrazík. Nikdy nechybí tradiční masky jako kominík, šašek, mlynář, apod. Průvod se pohybuje od domu k domu, kde je nabízeno občerstvení a také vybírána „daň”. Zastavována jsou i auta na hl. silnici, řidiči musí platit „daň za průjezd obcí“. Průvod končí u hospody, tam je zastřelen medvěd a začíná zábava.

Rozloha: 478 ha Počet obyvatel: 345 ( 1.1. 2014 ) Nadmořská výška: 246 – 290 m n. m.